Veršotepárna - Vaše díla - Sonet 3b

Přinášíme Vám opět další várku vašich veršotepeckých děl tohoto týdne. Veršotepárna je hraní si se slovy. Je soutěží sám se sebou i s ostatními.

Pro třetí kolo jsme vybrali jednu z nejkrásnějších básnických forem, kterou je sonet .
Soutěžních příspěvků se nám sešlo opět nemálo. Takže na další porci se můžete těšit i zítra. Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.
Ale pozor  – tento týden už máme po uzávěrce. Byla, jako vždy ve čtvrtek v 17.00 hod. Později přijaté příspěvky již do soutěže nebudeme moci zařadit. Děkujeme za pochopení.
Zadaná slova pro tento týden byla:
císař město náhoda řeka stvoření
A teď už  pojďte číst a hodnotit.

-------------------------------
#11
Antonín Robin
xxx
sonet
Když stvoření je nehoda,
Jež ani císaři na cti nedodá.
A hanba jak řeka se městem šíří,
Jíž ani mlčení nikdy neusmíří,
Ji nelze skrýt hluboce
V líném mělkém potoce,
Když po ní slídí
Oči zlomyslných lidí.
Jen lhář v snaze skrýt své taje
Rozverně hraje na šalmaje
A k nim jásavá píseň zní
Se zprávou poslední:
To stvoření je nehoda,
Jež ani císaři na cti nedodá.
-------------------------------
#12
Markéta K.
Řidič
Sonet - wordsworthovský
Nadávky šly horem dolem,
když se v autě městem řítil,
moc slušnosti nepochytil,
tak nešetřil krávou, volem.
Nebral ohled na nic kolem,
chodce roztáčel jak káči
ve svém rudém Feraráči,
uhni, skrčku, jede Golem!
Až jednou Bůh řekl dost,
či náhoda tomu chtěla?
Příliš úzký byl ten most,
nebo jízda příliš smělá?
Teď kaprům dělá společnost.
Řeka jenom zašuměla.
-------------------------------
#13
Olivka
Nelítostný osud
sicilský sonet
Jde podél řeky teskně vroucí,
slunce se zrcadlí ve vlnkách,
z města slyší pláč srdcervoucí,
tak už ji nepotká v nedbalkách.
Sám osud tomu chtěl snad,
tenkrát na louce se potkali,
vábivé souznění vodopád,
do rozednění se milovali.
Císař ji však chtěl mít taky,
stvoření jeho milované.
Bojoval před všemi zraky,
zpět svou lásku nedostane.
Srdce zahalily temné mraky,
žalostný déšť jim z očí kane.
-------------------------------
#14
alesio
Panna z ticha zrozená
wordsworthovský sonet
Tím městem tekla řeka,
i císař u ní sedal,
útěchu ticha hledal,
a na odpověď čekal.
Ten, kdo se ticha leká,
u řeky stvoření,
stejně nic nezmění,
když křičí do daleka.
Císaři náhoda však přála,
vždy trpělivý dočká se.
Z poslední vlnky panna vstala,
a císař zpíval o kráse.
Své srdce do rukou mu dala,
a vyšli spolu ke spáse.
-------------------------------
#15
Jiří Medula
Císař je nahý
Sonet - clareovský
Jde duben do května a všechno probouzí se,
není to náhoda to všeobecně ví se.
S nadějí na život a zázrak stvoření
věříme hodnotám, které se nemění.
Živí nás příroda, mozek a naše ruce,
ne sliby "císařů" a nové revoluce,
ty jsou dnes jako dřív jen sladké mámení,
svět má svůj pevný řád a ten se nemění.
Lidé jsou ve městech a ryby v řekách,
obilí na polích, vrabci na střechách.
Koupit si můžeme jen na co máme,
případné přebytky za vaše dáme.
A věř, že najde se, příteli drahý,
dítě co vykřikne..."císař je nahý".
-------------------------------
#16
František Flísenský
Zpověď bezdomovce
clareovský sonet
zastavil mě bezdomovec tam pod mostem u řeky
že prý by mi za pár peněz řekl svoje myšlenky
vyprávět mi začal chmurně na město hned soumrak pad
jak císařovým novým šatům měl jsem tomu věřit snad?
příběhů jako byl tento vyslechl jsem bezpočet
lež a chlast a v duši peklo černou vybarvil mi svět
nenávist jak sněť ho sžírá přesto chci mu uvěřit
že ač náhoda mu hlavu stíná přetrhnout chce krutou nit
v tenatech už můj cit visí pavučinou omotán
stvoření mi není cizí cestu hledá kudy kam
majitele už mince mění a já tuším nesměle
že až mu povím rozřešení pošle mě do prdele
za chvilku mu tiše říkám jdi a maluj naději
pro múzu jsi určen k barvám v lepší osud proměň ji
-------------------------------
#17
Alena Ajaja Koutná
Při řece stvoření
Sonet  (sicilský)
Při řece stvoření
S kapsou děravou
Nevěříš dvoření
Hledáš jen víru svou
Náhoda vede Tě
Do města měst
V života anketě
Maluješ pěst
Tvůj je to vzdor
Uniknout chceš
A prost všech metafor
Bohu děkuješ
Císaři drahý
Ne Ty – to já jsem nahý
-------------------------------
#18
koiška
Sen o Vietnamu
sonet shakespearovský
V krajině rýžových polí
protkané nitkami řek
a hor ze kterých duše bolí
je říše jako z pohádek
Tam strom rudých květů
shlíží se v hladině jezera
a v každém novém létu
povstane jak Fénix z popela
Na Červené řece tu leží
císařské město měst
a ten kdo na náhody věří
nechá se touhou vést
do kraje věčného smíření
pro zázrak bájného stvoření
-------------------------------
#19
Shane
Když císař Rudolf panoval
sonet skakespearovský
Když císař Rudolf panoval
a v městě Praze žil,
umění, vědám holdoval,
stvořením zvíci vil.
Městem řeka protékala
a spoustě lidu kol,
voda obživu dávala
i odnášela bol.
Praha jistě ne náhodou,
bývala rájem múz,
hrad, co se tyčí nad vodou,
byl svědek mnohých hrůz.
Vše zde svou historii má,
co drsná je i kouzelná.
-------------------------------
#20
Shane
Praha za panování císaře Rudolfa
sonet
Žil císař Rudolf v matce měst
z hradu nad řekou panoval,
zde byla křižovatka cest,
již kupec mnohý dobře znal.
A jistě nejen náhodou
zde alchymistů četný dav
vyvíjel činnost tajemnou,
co jen tu bylo moudrých hlav!
Zkoušeli zlato vyrobit
tak, jak si císař vroucně přál,
měli zde pracovnu i byt
každý si na svém písku hrál.
Však o zlatě snít mohli jen
osud jim nebyl nakloněn.
-------------------------------
ANKETA