Vaše díla - Duodecima 5a

Přinášíme Vám první várku vašich veršotepeckých děl tohoto týdne. Veršotepárna je hraní si se slovy.  Je soutěží sám se sebou i s ostatními.

Pro páté kolo jsem snad vybral opět lahůdku - básnickou formu, která s Vámi měla svou premiéru, byla to duodecima.
Dnes Vám přinášíme první desítku příspěvků a na další porci se můžete těšit i zítra. Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.
Ale pozor – uzávěrka je již dnes - ve čtvrtek v 17.00 hod. Později přijaté příspěvky již do soutěže nebudeme moci zařadit.
Děkujeme za pochopení.

Zadaná slova pro tento týden byla:
park rok cela chlapec jaro
A teď už – jako každý týden -  pojďte číst a hodnotit.

---------------------------------------
#1 e
Martin Kučera
Takový letní den...
duodecima

Žhavé léto jaro střídá
Nastal čas vlahých večerů
Čas hub, bodavých dotěrů
A pusto vládne školním třídám

S ranní mlhou splávek hlídám
Tam sedám k rybám spoustu let
Tam třídím v hlavě vlastní svět
Domů kráčím stínem parku

Chlapec hraje na píšťalku
Od louky šumí bzukot včel
Létajíc ze svých sladkých cel
A léto láká na zahálku
---------------------------------------
#2 e
Chimmychanggaz
Díky komu?
Duodecima

Díky komu jsem se to stal,
z hloupoučkého chlapce v muže?
Díky komu nejsem držen,
v cele, která není cesta?

Díky komu nelze přestat,
v srdci cítit spoustu Lásky?
Díky komu na otázky,
náhle odpovědi jasné?

Díky komu vše je krásné,
byť jen chůze jarním parkem?
Díky komu rok je krokem?
Díky Tobě, jednohlasně!
---------------------------------------
#3 e
Mamka
DVĚ SOUDNIČKY - Provinění
duodecima

Ach, ten chlapec nerozvážný,
když parkem kráčel zvečera,
slečna u kašny seděla,
moc chtěla, by byl odvážný.

On však býval v citech vlažný,
dnes neví, co se to stalo,
vinní z toho teplé jaro,
začal ji vášnivě líbat.

Ta-přepadením nazývat!
On má teď v hlavě jen zmatek,
nyní by rád někam utek.
V cele bude rok pobývat,
---------------------------------------
#4 e
Mamka
DVĚ SOUDNIČKY - Nesplněný sen
duodecima

Slíbili paní Marcele,
která toužila po domě,
prý v jakékoli podobě,
že ví o pěkné parcele.

Za rok však skončili v cele.
V plánu byl park i zahrada,
jen vymáhaná úhrada!
Když bylo jaro v rozpuku,

chtěli peníze na ruku.
Mladí chlapci, zralí muži,
mají občas hroší kůži,
nečekej od nich záruku.
---------------------------------------
#5 e
Chimmychanggaz
Čekání
Duodecima

Vítej jaro, teplo v lýtkách.
Nový život, nová žena.
Budoucnost jak vystřižená.
Minulost jen ve výčitkách.

Přítomnost však je dost vratká.
Díky síle Lásky chlapec,
ví, že přijde šťastný konec.
Za rok, za dva, za tři, kdo ví?

Jinou v parku neosloví.
S touto je mu vážně skvěle.
Počká na ní v šťastné cele,
Dokud se s ní nepropojí.
---------------------------------------
#6 e
Zuzana Zajícová
V každém věku
duodecima

Láska kvete v každém věku
jak v parku žlutá divizna
v lásce se jeden nevyzná
a chlapci je někdy k breku.

Nevstoupíš podvakrát v řeku
proč je vášeň temná cela
z chlapce chlapa láska dělá
bez jara rok je necelý.

Bez lásky nuda v posteli
žena ženou a chlap chlapem
proto žijme, nežli skapem
s láskou a vášní veselí.
---------------------------------------
#7 e
Chimmychanggaz
S Tebou jsem
Duodecima

S Tebou jsem cela bez mříží.
Chlapec se splněnými sny.
S Tebou roky kratší než dny.
Zornička co se rozšíří.

S Tebou jsem pouto co drží.
Jaro, co místo zimy je.
S Tebou se Láska neskryje.
V parku lavička milenců.

S Tebou jsem starty bez konců.
Vlnící tráva v bezvětří.
S Tebou do sebe vše patří.
Společenství dvou šílenců.
---------------------------------------
#8 e
Vánek deprese
Jaro
Duodecima

Je jaro, slunce už hřeje,
já v parku stojím s provazem.
Životem já jsem moc zhrzen.
Mé srdce už neroztaje.

Myšlenka, co rok už zraje,
mění se teď v přesvědčení.
Kdo by to změnil tu není.
Všechno má své špatné konce.

Velký strom na malé louce.
Rodinka je na pikniku.
Můj křik ztracen v matky křiku.
Chlapec houpe oběšencem.
---------------------------------------
#9 e
Petr Sušický
Hvězdářův sen
duodecima

Nad hlavou jen hvězdná řeka,
plavu znakem v jarní trávě,
kouzelná noc na Šumavě...
"Chlapče, nenech mě tu čekat...",

volá hvězda prostořeká,
"Pojď za mnou, z modré cely pryč",
a hodila mi z nebe klíč.
Nocí tichou zní její smích,

smích z dálek roků světelných.
"Hvězdo, hodil by se plánek,
v kterých dveřích je Tvůj zámek...
Pak můžem spáchat krásný hřích..."
---------------------------------------
#10 e
Shaana
Nikdy
duodecima

Nikdy nepsal lásky sloky
Nikdy nehořel jako vích
Nikdy neznal schůzky v parcích
Nikdy neznal krásné roky

Nikdy neznal dívčí boky
Vlní se jak zlaté klasy
V hlavě své teď slyší hlasy
Samoten v cele kláštera

Vzpomíná někdy zvečera
Na ta jara kdy chlapcem byl
Na všechno to co nezažil
Slza se vsákne do šera
---------------------------------------
ANKETA
Hlasovat můžete   ZDE