Vaše díla - Duodecima 5b

Vaše básně v koši nekončí. Přinášíme Vám další várku vašich veršotepeckých děl tohoto týdne a zároveň poslední duodecimy. Veršotepárna je hraní si se slovy.  Je soutěží sám se sebou i s ostatními.

Pro páté kolo jsem snad vybral opět lahůdku - básnickou formu, která s Vámi měla svou premiéru , byla to duodecima .
Dnes Vám přinášíme druhou desítku příspěvků. Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.
Ale pozor – uzávěrka byla ve čtvrtek v 17.00 hod. Později přijaté příspěvky již do soutěže nebudeme moci zařadit.
Děkujeme za pochopení.

Zadaná slova pro tento týden byla:
park rok cela chlapec jaro
A teď už – jako každý týden -  pojďte číst a hodnotit.

---------------------------------------
#11 e
alesio
Jaro bezdomovce
duodecima

František v parku celý rok
sedával na lavce s Bárou.
Čekali až přijde jaro.
To byla nejsilnější z drog.

Naděje to je první krok,
který promění tě cele.
Tím vězněm ve světa cele,
člověkem nelze jinak hnout.

Říkali:"Chlapče, ty jsi bloud!"
Jen Báře oči tu září.
Dočká se šťastného stáří,
Františka může obejmout.
---------------------------------------
#12 e
Shane
A bylo jaro zas jak dřív...
duodecima

A bylo jaro zas jak dřív,
chlapec se v parku v dívce vzhléd,
na výlet autem vzal ji hned
v čas rozkvetlých kočiček jív.

Byla tak krásná, jaký div,
že cizí vůz nastartoval
a pak si s poldy závod dal,
pro obdiv očí zelených,

pro ten kouzelný dívčí smích.
Teď v cele sedí celý rok,
dvůr vězeňský zná jeho krok,
sní o rtech sladce mámivých…
---------------------------------------
#13 e
Shane
Vítr šeptá do sasanek...
duodecima

Vítr šeptá do sasanek,
že je jaro ptáče bdělé
a chlapec v samoty cele
neklidný má v noci spánek.

Že by řádil hned jak Janek,
kdyby na něj usmála se
ta, jejíž se koří kráse
již po celičký dlouhý rok

a bujnější hned měl by krok,
kdyby se jen pousmála.
Ach, proč chladná je jak skála,
když on je do ní vážně cvok?
---------------------------------------
#14 e
Antonín Robin
*
duodecima

Proč jaro se vlády vzdalo?
Proč se chlapec trápí v cele?
Proč parkem zní ukulele?
Proč se tohle všechno stalo?

Proč to jaro udělalo?
Rok za rokem tiše plynul
Proč by ne? Vždyť nepominul
Ještě duhový čas lásky.

Ještě se všem říká krásky,
Těm dívkám, jimž oči září
Z láskou rozesmátých tváří.
Proč myslet na stáří vrásky?
---------------------------------------
#15 e
Ivo Levis
Ze soudní síně
duodecima

Jako chlapec jsem miloval
jaro snad víc než prázdniny.
V parku jsem trávil celé dny
s děvčaty. Byl jsem jejich král.

Později jsem si jednu vzal,
přestože měla zlou matku,
a ta tchýně od začátku
ničila manželství skvělé.

Když nešlo snášet to déle,
na konci svých psychických sil
já jsem tu bábu uškrtil.
Teď strávím pár roků v cele.
---------------------------------------
#16 e
Shane
Láska kvete v každém věku...
duodecima

Láska kvete v každém věku
snad po celičký dlouhý rok,
jen jí vstříc udělej krok
namísto marného breku.

Po marjánce ni po kreku
nepoznal bys štěstí více,
než když jako létavice
s novou láskou jaro je tu.

Jako chlapec holku k světu
líbej na lavičce v parku
kup jí srdce na jarmarku,
z cely smutku prchej v letu.
---------------------------------------
#17 e
Monika Silberová
Volání jara
duodecima

Ať jsi dívka nebo žena,
Když na tebe jaro přijde
Slunce na obloze vyjde
Ven do parku jsi puzena.

Síla jara budiž ctěna
Ať jsi chlapec nebo jsi muž
Po celý rok se těšíš už
Na teplé dny, vyschlé meze.

Když na všechny touha vleze
Jejich dům zdá se celou být
Všichni touží za láskou jít
Chtějí lásku, ne však kněze.
---------------------------------------
#18 e
alesio
Stane se to v roce 2020 (Prorok)
duodecima

V roce dva tisíce dvacet
otevřou se všechny cely,
podáš ruku nepříteli,
půjdeš a budeš se vracet.

Milovat lidi je práce.
A stane se to na jaře.
Dívej se pravdě do tváře,
otevři zrak slovy svými.

Chlapče, chlapče, říkali mi
doma. Přestaň kázat v parku.
Přivezli nám další várku
masa. Přestaň s tím svým krimi.
---------------------------------------
#19 e
Markéta K.
Host
duodecima

Ten rok jich bylo všude dost.
A jednou zjara od dveří
přiběhl rovnou k večeři,
začal mi dělat společnost.

Zprvu byl celkem milý host,
drobky, zdálo se, mu stačí,
pak se vrhl na jinačí -
můj oběd, ubrus, boty, plyš.

Hej, chlapče, co to vyvádíš?
A šupajdil v malé cele
k parku na lán jitrocele.
Už nikdy nezvu žádnou myš!
---------------------------------------
ANKETA
Hlasovat můžete ZDE